CHS s bavorským erbem

Rozhodli jste si pořídit Rhodeského ridgebacka ?
Líbí se Vám jeho povaha a exteriér ?

Jsou lidé, kteří vědí co chtějí a druzí, kteří váhají.
Řeší otázku, zda si pořídit psa s PP či bez PP.

Přestože je v dnešní době cena jedním z nejdůležitějších faktorů, při pořízení živého tvora by náš názor neměla ovlivnit!

K tomuto tématu bych za sebe doplnila jen pár následujících informací.

Plemeno Rhodeského ridgebaca  se těší celkem dobrému zdraví. Samozřejmě záleží na mnoha okolnostech a jistě mi dáte všichni za pravdu, že existují některé vyjímky.
Tyto řádky by neměly sloužit k tomu, aby odradily případné zájemce o pořízení si Rhodeského ridgebacka, ale má odradit případné zájemce o koupi psa bez PP. Při koupi štěňátka RR bez PP není zaručen opravdový původ štěňete a tudíž je majitel vystaven  možnosti vysokého procenta chorob či hrubých vad u vybraného psa.
Ráda bych zmínila ta nejdůležitější.

Obliba rhodeského ridgebacka v poslední době neustále vzrůstá. Mnoho lidí je přitahováno zvláštním poznávacím znakem plemene, ridgem. Je to hřeben srsti uprostřed zad rostoucí směrem k hlavě. Zde se chlupy otáčejí a rostou normálním směrem, u vrcholu ridge tvoří dvě "korunky" víry v srsti.
Rhodeští ridgebackové jsou vysoce inteligentní psi schopní řešit problémy a nadaní dlouhou pamětí. Jsou mimořádně oddaní své rodině a nemusíte je cvičit na obranu.

* Pes má krásu bez ješitnosti
* sílu bez krutosti
* lidské vlastnosti bez lidských chyb


Základní povahové rysy každého plemene vycházejí z jeho původních kořenů a z toho, k čemu bylo vyšlechtěno. Rhodéský ridgeback je přírodní plemeno, které vznikalo průběhem času v Africe, a šlechtěno bylo k ochraně majetku i života a k pomoci při zajišťování obživy člověka. Při nahánění zvěře se rhodéský ridgeback musel umět sám a rychle rozhodovat, dokázal vydržet pracovat v horku bez vody, dosahovat vysokých rychlostí po tvrdé zemi africké savany i po rozmoklých pahorcích v době dešťů, umět si poradit s hady, štíry, hmyzem. Chránit člověka, jeho dům a jeho děti.

Za těchto podmínek se tvořila ridgebackova povaha. Stále má velmi blízko k přírodě, miluje svobodný a nespoutaný pohyb. Nejvýraznějším znakem plemene je jeho vysoká inteligence, srdečnost a rozvážnost. V mládí je velmi energický, ale dospíváním se stává klidnější, je poslušný, a po třetím roce věku také někdy až lenivý. Je oddaný a velmi lne ke svému pánovi a k celé rodině, je ideálním společníkem do rodiny díky své touze po lidské pozornosti. Ochotně se přizpůsobí daným podmínkám, má citlivou povahu, je vnímavý, věrný a mimořádně čistotný, ale rád předvede i své lovecké vlohy. Ridgeback je smečkový pes a protože jen málokterý má dnes to štěstí žít ve společenství dalších ridgebacků, nahrazuje mu původní smečku smečka lidská, rodina, a považuje se za jejího plnoprávného člena. Při výchově je třeba mít na paměti, že vůdcem této smečky nemůže být pes. Ridgeback miluje svého pána, rád se "svých" lidí dotýká, sdílí jejich radost i smutek. Má dokonalou schopnost vcítit se do nálady, odhadovat a předvídat případné problémy v rodině. Ridgeback je vyloženě rodinně založený pes, proto nerad zůstává dlouho sám. Potřebuje stálý kontakt s pánem a váží si ho, což dokáže dát velice dobře najevo. Protože má rád děti, dokáže tolerantně odolávat i drobným ústrkům z jejich strany. Je ale vhodné děti poučit, aby nezneužívaly jeho dobroty.

Rhodéský ridgeback je povahou velice citlivý a jemný. Když je třeba, umí být velice temperamentní. Ridgeback má v sobě výrazný instinkt ostražitosti a ochrany, k čemuž nemusí být vychovávaný ani cvičený. V případě ohrožení své rodiny je ochoten položit za jejich obranu i vlastní život. Jako přírodní plemeno má ridgeback instinkt vycítit nebezpečí, na signály o nebezpečí, které jsou mimo lidské meze, reaguje díky svému původu jako šelma. Slepá poslušnost je tomuto plemeni cizí - ridgeback není otrok, ale partner člověka. Pro ridgebacky je typická silná vůle a velice dobrá paměť. Pamatuje si slušné zacházení i případné ústrky. Je velice citlivý na změny a na ty špatné nezapomíná nikdy. Každé nečestné chování cítí jako velikou křivdu a dlouho ji musí člověk napravovat. K cizím lidem se chová rezervovaně, ovšem bez známek plachosti nebo agrese. Jen málokdy štěká. Rhodéský ridgeback je družný a potřebuje se seznámit již velmi brzy s dalšími psy a jinými zvířaty.

Ani dnes však není ridgeback jen domácí mazlíček. Často se využívá k lovu i ochraně farem nebo jako armádní, policejní, sanitární a záchranářský pes. S loveckými schopnostmi ridgebacka se těsně pojí odvaha. Rozhodně to není pes, který se hlava nehlava vrhá do nebezpečí, naopak - snaží se mu vyhnout. Přirozeným chováním ridgebacka je ustoupit dozadu a okamžitě se vynořit ze strany. Ustoupí vždy jen tolik, aby si byl jistý, že se pohybuje mimo rámec bezprostředního ohrožení. Ridgeback se potom pohybuje v polokruzích (pro plemeno typických) směrem kupředu, stále připravený se kdykoliv stáhnout zpět i do strany a pak se přiblížit zezadu nebo z jiného úhlu. Naopak přímá cesta k nepříteli je pro plemeno netypická. Jde o velmi dobré psy vhodné na ochranu a se značnou sebedůvěrou.

Výraznou vlastností rhodéského ridgebacka je jeho silná touha po osobním pohodlí. Rád leží na slunci nebo u kamen a pozoruje okolí. Protože nesnáší zimu, nevynucuje si vycházky. Je třeba ho teple obléci a přemluvit ho k vyvenčení venku, protože by jinak svou potřebu vykonal v teple domova. S postupujícím věkem se rád stává 'gaučovým psem'.

Rhodéský ridgeback je tedy inteligentní, samostatný pes, někdy tvrdohlavý. Pokud se mu v mládí, kdy je nejvíce temperamentní, dostane dostatek pohybu, je soužití ridgebacka s člověkem bez problémů. Nikdy nevyhledává konflikty, ovšem v případě, že je donucen jim čelit, se nebojí. Chrání velice dobře člověka a jeho majetek, ale potencionálního vetřelce nenapadne, pokud nemá opravdu pádný důvod. Je ideálním hlídacím psem v evropských podmínkách. Je naprosto nevhodný do kotce i do boudy. Uzavřít rhodéského ridgebacka do klece znamená zlomit jeho povahu.

Chcete si přídit Rhodského ridgebacka a nejste rozhodnuti, zda psa či fenu ? Nabízíme několik rozdílů:


Proč fena:

Fena se stává asi tak po druhém, či třetím hárání vážnou mladou dámou.
Fena je lehčí. Manipulace s ní je jednodušší.
Fena je samostatnější.
Fena je chytřejší.
Fena lépe pracuje.
Fena neutíká za psy (většinou).
Fena nevyvolává šarvátky, snaží se jim vyhnout.
Fena Vám může dát štěňátka.


Proč pes:

Pes je stále celý svůj život připraven si s Vámi hrát.
Pes si stále hlídá svoji paničku.
Pes vzhledem ke svému samčímu vzhledu je lepší na hlídání (lidé se ho více bojí).
Pes je citlivější na vnější vjemy (vnímavější).
Pes je stále plný aktivity.
Pes Vám dává více najevo, že Vás potřebuje (je mazlivější).
Pes, pokud se začne prát, nemá v úmyslu zabíjet.
Pes, pokud se povede, je exteriérově hezčí než fena.
Pes může chodit na výstavy, kdykoliv si vzpomenete.


Čerpáno z knížky od Moniky Tušanové „Rhodéský ridgeback Afričan v Evropě" a dále dostupných informací z klubu ČKRR