CHS s bavorským erbem

ZOO v Plzni.

Tentokrát jsme pojali výlet trošku jinak, netradičně.
Museli jsme nechat naši Cendy doma, neboť je to pes a k naší smůle nemůže do zoologické zahrady. Vynahradili jsme si to však úplně jinak. Jednak byl s námi můj 4 letý synovec a jednak jsme viděli krásnou přehlídku dravých ptáků a spoustu jiných zajímavých zvířátek. Samozřejmě nás velmi mrzelo, že nemůže s námi náš psí miláček, ale měli jsme Kubíka...A ten nám vynahradil vše... Je to moc šikovný a vnímavý kluk a já, jakožto matka již odrostlých dětí jsem se jala úkolu zodpovídat všechny jeho otázky a úzkostlivě jej hlídat. Již jsem trošku odvykla hlídání malých dětí a tak není divu, že jsem měla co dělat a není na škodu si to čas od času zopakovat.



Vysvětlovala jsem a vysvětlovala a Kubík brebednil a brebendil, byl téměř nekonečný.
Nejvíce nás uchvátila přehlídka dravých ptáků.

Kubíček si na vlastní kůži vyzkoušel jaké to je, držet pár centimetrů od obličeje velkého dravce, byl statečný. Vůbec se nebál, za to já ano. Úžasné byly přetety sokolů, orlů a káňat, kroužící jen něco málo centimetrů nad hlavami diváků. Bylo neuvěřitelné, jak se tito dravci orientují v prostoru, jak šlyší na zavolání, nebo jak na povel skočí do vody za kořistí.





Určitě to stojí za to.
Jak se pomalu chýlilo ke konci slunečného odpoledne, stihly jsme i ostatní zvířátka. Pro 4 letého kluka to byl dlouhý výlet, ale zase na druhé straně vydařený. Určitě jej zase brzy zopakujeme.