CHS s bavorským erbem

Tak jsme konečně vyrazili. Po delší době zase výlet na obzoru. Ne snad že bychom od odchodu štěňátek nikde nebyli, ale většinou jsme zapomněli fotoaparát. Tak nyní jsme nezapomněli. Dokonce se nám podařilo přemluvit naši mladší dceru Veroniku a kupodivu nedala přednost svým kamarádům, ale mamince a tatínkovi. Většinou má již "své" výlety. Bylo docela pěkné počasí, kochali  jsme se nádherným pohledem na Orlickou přehradu i okolí zámku.Cendy byla nadšená jako vždy na výletě, jen ji moc neuchvátila ta obrovská voda v přehradě. Docela obyčejně se bála. Cendy se voda vůbec nelíbí v jakékoliv fomě a kdekoliv.
Dokáže vodu tolerovat jen ve své misce a jen doma u svého pelechu - ach jo!

Tahle fotečka se nám moc líbí. Obě holky se totiž usmívají. Konečně jsem, je to naučila...

Cendy voda sice vadí, ale Veronice vůbec ne. Ta kdyby mohla, tak tam skočila hned.


Před zámeckou prohlídkou jedno foto u kapličky.


Á tady jsme opět u oblíbené vody. Měla jsem pocit, že je Cendy zvědavá na rybičky - zmýlila jsem se.


Dobrý, já se vody nebojím a Cendy nic neviděla- paráda.


Veronika v zajetí rostlin a podloubí.



Zámecká paní z Verči asi nebude, ale malými dvířky by prošla.


Jako socha z kamene...


Můžeme vstoupit  i do tajných chodeb zámku ?


Myslela jsem, že se chce Cendy napít, ale říkal mi můj rhodeský ridgeback jestli jsem se nezbláznila. Stříká v prostředku tůňky vodokrysk a co kdyby kapička vody ulpěla na jejím kožíšku...


Verča objevila tajné schodiště.


Zámek máme za sebou a teď přichází na řadu park u restaurace. Cendy si občerstvení určitě nedá, tak to zůstává jen na nás.


Tady se sítí docela dobře.



A takhle obě naše holčičky uhánějí k autu. Mají toho obě až za vandr a těší se na tu vodu doma v misce a v hrnku.