CHS s bavorským erbem

Rodinné výlety již dávno nejsou to, co bývaly. Prostě jsme se připravili a jelo se. Nyní je to už trošku jinak. Děti pomalu odrůstají a postupem času chtějí trávit čas spíše s kamarády, než s rodiči. Je to prostě holý fakt a proto pokud stojíme o účast našich dětí na výletě, musíme nastolit taktiku slibů a lákavých návštěv. Také v tomto případě tomu nebylo jinak. Takže přesvědčit dvě pubertální děvčata se nakonec podařilo, čtyřnohačky jsme samozřejmě přesvědčovat nemuseli a můžeme vyrazit. Naším cílem se tentokrát stal Národní park Šumava - Modrava. Leží v samém centru na soutoku tří potoků Modravského, Roklanského a Filipohuťského, jejichž soutokem vzniká Vydra. Krásná příroda, téměř letní počasí, prostě nádhera. Před námi byla naplánovaná trasa tak kolem 10 km, aby ji zvládli i poněkud netrénovaní jedinci.Jenže...něco jiného je trasa na mapě a něco jiného realita. No nemusím asi podrobně vysvětlovat, že z původních 10 km se rázem stalo 18 km a tak se spustila sprška výtek na adresu pořadatele. Můj manžel se však se vším vypořádal statečně a dokonale čelil zamračeným pohledům mladých dam. Největší radost však měly Shetani s Cendy a tak jsme si to i přes malé nedostatky krásně užili. Jen škoda, že s námi naše dvě mladé lidské dámy prý hodně dlouho nikam nepůjdou...

Musím podotknout, že Cendy také velice miluje procházky. Tentokrát jsme poslali Shetani s Lucinkou a vydali se obdivovat podzimní krásy našeho blízkého okolí, jen s dospělačkou. Počasí krásné, Cendy úžasné k idylce nechybělo vůbec nic.

Dlouho očekávané slunečné počasí mne inspirovalo  k malému fotografování Cendy. Je vidět, že teplé počasí v ní probudilo mateřské pudy a budeme se těšit, že všechno příroda zařídí ke spokojenosti všech zúčastněných. V současné době má naše fenečka "své dny" a v nejbližším okamžiku ji čeká setkání s naším nastávajícím tatínkem štěňátek Dantíkem. Doufáme, že všechno dobře dopadne a příroda zařídí, aby se narodila krásná a zdravá štěňátka.

Cendy nemá zimu moc ráda. Ale někdy se dostane do správné nálady, tak blbne jako  bláznivá holka. Nyní však náladu neměla a chovala se jako dospělá dáma. Tak blbnutí snad příště...

Sedáme do auta a vyjíždíme. Kupodivu celá naše rodina. Mé dvě téměř dospělé dcery tentokrát neprotestovaly a jely s námi. Cendy se též těší, třebaže neví co ji zatím čeká. Ale protože ví, že cesta autem skoro vždycky končí nějakou procházkou, nebo výletem je nadšená. Kam jedem je zatím překvapení. Ještě nikdy nebyla tak blízko stádu daňků ve volné přírodě.
Nejedeme daleko, jen asi půl hodiny cesty, protože Blatná je kousek od našeho bydliště. Co je naším cílem ? Filmaři často vyhledávaný vodní zámek Blatná.  Největším překvapením pro našeho pejska bude určitě zámecký park s rozlohou asi 40 ha patřící k nejpůvabnějším místům na Blatensku. Veřejnosti je park přístupný trvale, neboť je zde oblíbená atrakce - početné stádo daňků skvrnitých, kteří jsou velmi krotcí , nechají se krmit z ruky  a volně se popásají v celém areálu. Cendy však moc krotká nebyla. Spíše byla jako u vytržení, něco takového ještě nezažila. Být tak blízko a přičichnout si, no to je něco. Postupně si však zvykala na přítomnost zvířecích kamarádů, ale z vodítka jsme ji raději nepouštěli, neboť jsme se báli, že by mezi ně až moc  rychle zapadla. Maličko však žárlila hlavně na jejich krmení, nemohla pochopit, proč ten páníček krmí hloupé daňky a jí nic. Ale všechno nakonec dobře dopadlo. Byl to opět povedený výlet .